Jako, tipuju tak 70% žen, mám vážný problém s Hvězdnými válkami. Přísahám, že my vždycky přišly mimořádně stupidní a nikdy jsem nepochopila, co na nich kdo (chlapi) vidí. Protože jsem ale vybavena elementární znalostí vesmíru, dala jsem si 1 a 1 dohromady a začínám to chápat. Trvalo to jen 22 let.
Zatímco muži koukají na dvouhodinové máchání světelným mečem, v našich hlavách se odehrávají mnohem delší války Mars versus Venuše, tudíž máme Hvězdný války svoje a ty nám bohatě stačí. Počet dílů je obvykle přímo úměrný počtu partnerů. Světelný meč, nechť je považován za imaginární znamení momentální nadvlády nad situací, rozuměj - když dostaneme, co jsme chtěly.
Míra vzteku, pokud tomu tak není, závisí na mnoha faktorech. Na tom, jak moc za hranicí našeho chápání je daná situace anebo taky, v jaké části měsíčního cyklu se zrovna nacházíme. Když to špatně odhadnete, je to prostě blbý. Mimochodem, protože umím celkem obratně zacházet s Googlem, zjistila jsem, že Hvězdu smrti má na svědomí žena. To nemůže být náhoda.
Taky jsem se dozvěděla, že v každém z nás je údajně nějaká Síla, s jejíž pomocí můžeme dosáhnout nemožného. V tomto kontextu, říkejme jí třeba Láska. A vlastně jediný problém s ní máme, pokud máme pocit, že se odvrací k temné straně. Míra naší duševní nerovnováhy souvisí s výší ohledu na naše přání a potřeby a samozřejmě opět s druhým výše uvedeným faktorem.
Při mé nelibosti ke všem filmovým a seriálovým válkám a branám, nemám nervy na studování, kdo s kým válčil a proč. Tohle tajemství mi (nám) může myslím zůstat utajeno. Ale možná…MOŽNÁ…když nebudeme muset v reálu válčit o světelný meče a Sílu, tak se s vámi, drazí muži, podíváme i na tenhle brak. A bez keců.
